Včelařská organizace v Ledči nad Sázavou vznikla 6. září 1908. Z prvních let fungování spolku se zachovaly ručně psané zápisy ze schůzí. Prvním předsedou byl zvolen Antonín Reitmayer, místopředsedou Josef Pařízek, jednatelem Josef Děkanovský a pokladníkem Václav Loukotka.
Krátce po skončení 1. světové války, v roce 1919, začíná přednášková činnost. Počátkem třicátých let se začal projevovat zvýšený zájem státu o včelaření přídělem 10 kg cukru na včelstvo, proto byla vyšší i účast na přednáškách.
V roce 1935 byl uspořádaný první kurz medového pečiva pro ženy ve školní kuchyni v měšťanské škole. Za kurz ženy platily 10 Kčs a za prodané perníky se utržilo 707 Kčs. Zbylé medocukrové pečivo bylo rozděleno žákům ledečských škol. Další kurzy se konaly od roku 1972 do roku 1988. Zdobené perníky byly vždy před včelařským plesem vystavené ve výloze opravny obuvi a po plese si je odnášeli šťastní výherci tomboly.
První kurz medového pečiva v měšťanské škole řídila slečna B. Pivničková.
Myšlenka uspořádat včelařský ples vznikla při oslavách 60 let ledečské včelařské organizace za předsednictví Karla Krátkého. První ples proběhl 17. ledna 1969 v hotelu Sázava a podařil se natolik, že přítomná předsedkyně školské komise prodloužila dobu trvání do čtvrté hodiny ranní namísto plánovaného konce ve dvě hodiny. Včelařské plesy v Ledči byly proslulé. Pánská volenka se zahajovala zvoláním předsedy včelařů: „A nyní následuje výměna matek“. IV. včelařský ples navštívil i Emil Zátopek, jehož otec také včelařil. Osmnáctý včelařský ples se konal v Havlíčkově Brodě v roce 1988 a byl plesem posledním.
Válcový lis na výrobu mezistěn vlastnil spolek od roku 1958. Tím skončily problémy ledečských včelařů se sháněním mezistěn a členové spolku měli možnost výměnou za vosk obdržet kdykoliv a včas mezistěny. Na snímku je dlouholetý předseda ledečké včelařské organizace Karel Krátký při výrobě mezistěn v prodejně u Pechů. Od roku 1974 mají včelaři vlastní dům č.p. 157 v Ledči nad Sázavou. Včelařský dům prodělal rekonstrukci v letech 1975 a 2008. Začátkem osmdesátých let kočovali někteří ledečští včelaři k řepkovým lánům u Golčova Jeníkova, v současnosti se řepka pěstuje už i u nás. První zmínka o včelařských důvěrnících se objevuje v zápisech z roku 1941. Přednášková činnost začala v roce 1919, velký nárůst účasti na přednáškách nastal po roce 1930 v souvislosti se zvýšením zájmu státu o včelaření a přídělem 10 kg cukru na včelstvo. Pro postupný nezájem členů se přednášky spojovaly se členskými schůzemi, kde byla naděje větší účasti.
Krátce po založení v roce 1908 měl spolek 24 členů. Odliv nastal po vzniku nových spolků v okolí, například v roce 1936 přestoupilo 34 včelařů do nově vzniklého spolku v Bohdanči. Velký nárůst členů přišel mezi roky 1928 a 1933, kdy přibylo 78 nových členů. Rekordních 206 členů organizace je evidováno v roce 1953, v roce 2007 měl ledečský spolek 110 členů.
Včelín Františka Kozlíka, který si postavil po návratu z 1. světové války v Pavlově. Snímek pochází z poloviny 20. let. Včelařem se stal i jeho syn Josef.
Bohuslav Pecha provádí jarní prohlídku včel, Jitka Cihlářová hlídá v roce 1979 roj usazený v rojochytu.
—
Použité materiály jsou z knihy „100 let včelařského spolku v Ledči nad Sázavou„